MEXIKO (Spojené státy Mexické)

2. prosince 2011 v 13:23 | M-Perroni Team | Darela


MEXIKO JE NEJVĚTŠÍM STÁTEM STŘEDNÍ AMERIKY a vyznačuje se velkou kulturní rozmanitostí. Bohatství přírodních zdrojů i rychlý hospodářský růst do velké míry překryl prudký vzestup počtu obyvatel.

PŘÍRODNÍ POMĚRY

Mexiko tvoří povrch hornaté pevniny mezi Tichým oceánem a Mexickým zálivem, který se od severu k jihovýchodu zužuje. Na hranice s USA, Guatemalou a Belize připadá jen 4 538 km, zatímco pobřeží měří 9 330 km.

Povrch
Mexiko leží v geologicky nestabilní části světa. Četné oblasti trpí častými zemětřeseními a sopečnou činností. Hlavní město bylo postiženo ničivým zemětřesením naposledy v roce 1985.
Většinu území Mexika zaujímají hory a náhorní plošiny. Ty jsou pokračováním systému Kordiller z USA za hraniční řekou Rio Grande. Pokračováním Pobřežního pásma jsou hory na úzkém Kalifornském poloostrově, který se v délce 1 250 km táhne paralelně se západním pobřežím. Asi 500 km na západ v Tichém oceánu leží vulkanické ostrovy Revilla Gigedo. Na západě se nad úzkou pobřežní nížinou táhne pohoří Sierra Madre Oriental. Mezi nimi se rozkládá široké Mexické plató s bezodtokými pánvemi, které přechází na jihu v Mesu Central s řadou mohutných sopek na okraji. Nejvyšší z nich jsou Gitlaltepetl (Orizaba) a Popocatépetl. Na jihu od Mesy se táhne pohoří Sierra Madre del Sur, které od hor přecházrjících do Guatemaly odděluje nízká Techuanská šíje.
Široká pobřežní nížina Mexického zálivu se od hranic s USA k jihu zužuje, ale na jihovýchodě zaujímá celý poloostrov Yucatán. V jižní části je značně bažinatá a s četnými lagunami a písečnými horami.


Podnebí
Klima Mexika se liší v závislosti na zeměpisné šířce i nadmořské výšce. Na dalekém severu nízké dešťové srážky a vysoké teploty vytvořily pouštní krajinu vyplňující bezodtokové pánve bolsony. K jihu přibývá srážek, které padají zejména v období od května do srpna. Nejvíce srážek (přes 1500 mm) spadne v pobřežní nížině poblíž nejvyšších hor a ve státu Chiapas.
Nejnižší a nejteplejší pásmo se nazývá tierra caliente. Od srpna do října trpí tato oblast tropickými hurikány přicházejícími především z Mexického zálivu. Ve výšce 800 až 1 800 se rozkládá tierra templada (mírné pásmo), která zaujímá zejména okrajové oblasti centrálního plató. Velká část Mesy Central ale zasahuje do pásma tierra fría (studené pásmo vesměs nad 200 m), které končí hranicí vegetace. Nad 4000 m je to tierra helada (zmrzlá země), kde jsou teploty trvale pod 10°C.

Rostlina a zvířena
V severních polopouštích rostou jen kaktusy a xerofytní rostliny, ve vyšších polohách traviny, křoviny a sukulenty. K jihu je rostlinstvo stále bohatší, ale značná část lesů již byla vykácena, pouze na svazích západních hor rostou jehličnaté lesy (borovice, vejmutovka a jedle). Centrální plošiny pokrývají převážně stepní porosty. Jihozápad a Yucatán je porostlý suchým tropickým lesem, vyšší vlhčí polohy subtropickým lesem s duby a sosnami. Na jihu ve státě Chiapas roste tropický deštný les. Tam je domovem tapíra, mravenečníka, lenochoda, jaguára a ocelota, množství opic a papoušků. Ve stepních a polopouštních oblastech žijí americké antilopy, jelení zvěř, pásovci, hlodavci jako vačice, pumy a kojoti.

SPOLEČNOST

Kulturní i etnická pestrost současného Mexika je výsledkem jeho složité, barvité a často krvavé historie.

Dějiny
Mexiko bylo již od 1. tis. př. n. l. zemí vyspělých civilizací. První vrchol představovala kultura. Olméků v období 900-400 př. n. l., po které zůstali působivé obřadné stavby vyzdobené mozaikami a žezlami do kamene. Kolem roku 300 př. n. l. se z území Guatemaly po Yucatánu rozšířili Mayové. Ti stavěli impozantní kamenné pyramidy a ovládali astronomii. Jejich kultura záhadně zmizela zanechávajíc po sobě řadu uměleckých děl a písmo, které se doposud nepodařilo zcela rozluštit. Jejich území později ovládli Toltékové. Ve 12-13. století přišli ze severu Aztékové a založili v kotlině centrálního Mexika město Tenochtilán. Odtud rozšířili svoji říši na většinu území středního Mexika. Také oni byli vynikajícími staviteli a řemeslníky. Používali složitý kalendář k měření času a prováděli krvavé rituální oběti. Původně mocnou říši vyvrátil v krátké době španělský dobrodruh Hermán Cortés (1485-1547). Tenochtitlán padl roku 1521 a již roku 1535 vzniklo na dobytém území Nové Španělsko, které časem sahalo daleko na sever na území dnešních USA.
Nemilosrdné španělské vykořisťování nakonec vedlo pod vlivem událostí v Evropě v roce 1810 k rozpoutání boje ze nezávislost. Ta byla vyhlášena po novém povstání v roce 1821 a roku 1824 vznikla federativní republika. Roku 1845 se Mexiko neúspěšně postavilo proti anexi Texasu Spojenými státy americkými. Následovala prhraná válka (1846-48) a na základě smlouvy z Guadelupe Hidalgo Mexiko postoupilo USA celou oblast od Kalifornie po Nové Mexiko. Následovalo období soupeření liberálů, konzervativců, republikánů a monarchistů. Rouk 1857 přijetí pokrokovější ústavy vyvolalo občanskou válku, ze které vyšli vítězně liberálové v čele s Benitem Juarezem (1806-1872). Po britsko-francouzsko-španělské intervenci roku 1862 bylo vyhlášeno císařství (Maxmilián Habsburský). V roce 1867 byli interventi poraženi a republika byla obnovena.
Roku 1910 svržením diktátorského režimu Porfiria Diaze (1830-1915) začala mexická revoluce (1910-17), v jejímž čele stáli Poncho Villa a Emiliano Zapata. Revoluční skupiny nakonec v roce 1929 vytvořili jednotnou Národní revoluční stranu. Roku 1946 byla strana přejmenována na Stranu institucionalizované revoluce (při). Ta uskutečnila mnoho důležitých reforem a zůstala vládnoucí politickou stranou až do současnosti.

Státní zřízení
Podle ústavy z roku 1917 mají volební právo všichni dospělí nad 18 let. Hlavou státu i vlády je prezident (tzv. prezidentský systém), který se volí na jediné šestileté období. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový Národní kongres. Z 500 členů poslaneck sněmovny jsou ¾ voleny přímo, ¼ podle počtu hlasů získaných jednotlivými stranami, všichni na tři roky. 64 senátorů je voleno na šest let, po dvou z každého ze 31 států a federálního distriktu hlavního města tvořících mexickou federaci. Každý stát si volí vlastního guvernéra a zákonodárný sbor, v případě federálního distriktu guvernéra jmenuje prezident.

Obyvatelstvo
Původní Indiáni tvoří nyní méně než 1/3 mexického obyvatelstva, více než polovinu představují jejich míšenci s bělochy-mesticové. Federálním jazykem je španělština, ale hovoří se i 50 indiánskými jazyky. Většina obyvatel žije na náhorních plošinách a téměř ¾ ve městech. Přitom více než 20% populace soustřeďuje kotlina s hlavním městem. Aglomerace Mexico City patří k největším a také nejvíce znečištěných na světě. Dlouhodobým problémem je silná emigrace do Spojených států včetně emigrace ilegální.

HOSPODÁŘSTVÍ

Mexiko i přes velké změny, které zejména díky nerostnému bohatství prodělalo, zůstává zemí s obrovskými sociálními rozdíly a také rozsáhlým zahraničním dluhem, který zužuje jeho závislost na USA.

Zemědělství
Pouze 12% plochy země tvoří orná půda, která při jednoduchých metodách hospodaření nestačí uživit rychle rostoucí obyvatelstvo. Většina půdy je na centrálním plató, zavlažovací projekty umožňují obdělávání i na severu. Od mexické revoluce většina malých farem produkuje převážně pro vlastní spotřebu kukuřici, sorgo, luštěniny, sóju, ovoce (banány, ananasové melouny, kokosové ořechy) a zeleninu (rajčata, chili paprika). Zejména na vývoz se pěstuje cukrová třtina, ovoce (banány, citrusy, mango, avokádo, ananas), bavlna, sisal a káva. Na severu převládá živočišná výroba s rančerským chovem skotu, na jihu spíše chov vepřů. Ryby, zvláště tuňáci, sardinky a garnáti, se loví převážně na vývoz.
V lesích na Yustánu a jihu země (celkem zaujímají asi 1/5 plochy země), se těží tvrdé a vonné dřevo a také čikle na výrobu žvýkaček. Rozsáhlé lesní oblasti jsou těžbou poškozeny.

Průmysl
Mexiko má velké a pestré nerostné bohatství. Rozhodujícím zdrojem příjmu je těžba ropy v oblasti podél Mexického zálivu i z jeho šelfu. Těžba i vývoz ropy stejně jako rozsáhlých zásob zemního plynu ovládá státní společnost Pemex. Také ¾ elektřiny pocházející ze spalování těchto paliv, necelých 20% připadá na vodní elektrárny. V Laguna Verde pracuje i jederná elektrárna. Mexiko je tradičním producentem barevných kovů. Zaujímá 2. místo na světě v těžbě stříbra, významná je produkce zinku, olova, mědi, manganu, molybdenu a wolframu. Důležitá je těžba fluoritu, síry a solí. Železnou rudu z Duranga na západě země zpracovávají železárny a ocelárny v Monterrey na severovýchodě, kde jako palivo slouží uhlí z dolů v nedalekém ¨sabinas.
Průmysl je koncentrován v hlavním městě a jeho okolí. Zde se vyrábějí především dopravní prostředky, stroje i elektronika, chemikálie a umělá hnojiva i spotřební zboží. Největší centra petrochemie jsou Coatzacoalcos a Tampico. Barevnou metalurgii má řada měst na centrální plošině.

Doprava a spoje
Rozvoj zejména silniční a letecké dopravy podnítil další významný zdroj příjmů - cestovní ruch, na němž se logicky nejvíce podílejí Američané. Z Mwxico City (México) vedou do všech velkých měst v okolí dálnice, ale kvalitních silnic je stále málo. Železniční síť je vzhledem k nepříznivému terénu zastaralá a nevýkonná. Důležitá letecká doprava zajišťuje pravidelné spojení mezi 54 městy. México, Monterrey, Guadalajara a známé letovisko Acapulco mají mezinárodní letiště. Největší vesměs slouží vývozu ropy, jsou Veracruz, Tampico a Mozatlán.
Tisk je v Mexiku svobodný a nezávislý, v zemi vychází několik stovek deníků.

Zdravotnictví, sociální péče a školství
Státem subvencovaná zdravotní péče je většině lidí dostupná, ale pro nedostatečné vybavení venkov stále zužuje řada chorob, jako třeba malárie. Velkým problémem je bydlení, hlavně ve městech. Zákonem je stanovena výše minimální mzdy, ale na venkově a zejména v indiánských oblastech panuje chudoba.
Vzdělání je bezplatné a gramotnost je vysoká díky rozsáhlé vzdělávací kampani. Venkov je však špatně vybaven a mimo města je jen málo středních škol.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Počet obyvatel (1994): 91 850 000
Úřední jazyk: španělština
Měna: 1 nové peso (Mex dolar) = 100 centů
Hrubý dmácí produkt (HDP, 1993): 372 mld. US dolarů
Hrubý domácí produkt na osobu (1993): 4 125 US dolarů
Naděje dožití při narození: muži 66,6 roku, ženy 73,2 roku
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Daněk Daněk | Web | 2. prosince 2011 v 16:26 | Reagovat

To jsme teďka (asi před měsícem) brali v zeměpisu :D Mexiko je asi nejhezčí stát :)

2 Britnuska Britnuska | Web | 2. prosince 2011 v 20:18 | Reagovat

Ten design je úžasný :)

3 Kikush-DulceSlovakia Kikush-DulceSlovakia | E-mail | Web | 2. prosince 2011 v 22:32 | Reagovat

[1]:To áno Mexico je krásny štát
prajem si ho niekedy navšťiviť osobne 
než len na obrázkov!:)

4 Kikush-DulceSlovakia Kikush-DulceSlovakia | E-mail | Web | 2. prosince 2011 v 23:16 | Reagovat

Nie neboj nie su spolu:D

5 paticia.maite.perroni paticia.maite.perroni | E-mail | 3. prosince 2011 v 13:39 | Reagovat

SY AMO MEXICO ES UN SUPERO

6 *Ciara* *Ciara* | Web | 3. prosince 2011 v 15:42 | Reagovat

jééj! niečo o Mexiku super :) určite som sa dozvedela niečo zaujímavé čo som doposial nevedela! no a Breaking Dawn je super,no TVD mám radšej :)

7 leannrimes leannrimes | Web | 3. prosince 2011 v 16:18 | Reagovat

Jednou bych chtěla Mexiko navštívit! (A chtěla bych se zeptat, ty děláš layouty? :))

8 Anahí-idolos Anahí-idolos | E-mail | Web | 4. prosince 2011 v 11:41 | Reagovat

To si pamätám,ked sme to brali na geografii :D Prvý krát som sa s hrdosťou učila :D .. ,ale o bolo dávno :) Kažopádn MEXICO mám nehorázne rada :) a raz tam chcem ísť :) úfam,že aj ty :D ;)

9 Kikush-DulceSlovakia Kikush-DulceSlovakia | E-mail | Web | 4. prosince 2011 v 20:03 | Reagovat

Inak tento obrázok Mexica sa mi veľmi 
páči je taký peknučký:D
[8]: Nie si sama:)..ved Mexico je jedno z največších
krajin v Latinskej Americe ách niektorý  
maju take šťastie:)

10 Kikush-DulceSlovakia Kikush-DulceSlovakia | E-mail | Web | 4. prosince 2011 v 20:41 | Reagovat

Ahoj prosíím prečítaj si toto:http://dulceslovakia.blog.cz/1112/otazky-na-admiku-kikush a
vijadri sa
ktomu dakujem a prepáč že nepíšem do Reklám ale mám toho ešte veľa:)

11 paticia.maite.perroni paticia.maite.perroni | E-mail | 11. prosince 2011 v 22:34 | Reagovat

mewico je uzasni stat mam ho velmi rada mexico

12 Lucka Lucka | E-mail | Web | 19. ledna 2015 v 9:21 | Reagovat

Já si zrovna vybral pro získání imigrační karty USA. Je to pro mě lákavá země, kde si člověk může přijít na opravdu velmi slušné peníze http://www.immigrationbiz.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama